V poslední době se ozývá stále více rodičů, kteří chtějí poradit ohledně vad zraku u jejich dětí a nemají chuť rovnou nasazovat brýle.
Může to, co s celkem zajímavým úspěchem funguje u dospělých, být metodou i pro děti?
Jak to vlastně je s vývojem zraku u dětí?

V prvním roce života se zrak u dětí prochází velkými změnami.

Doktor Bates během své praxe očního lékaře před více než 100 lety testoval nově narozené děti a sledoval vývoj jejich zraku až do období dospívání. Zjistil, že v prvních 6 měsících se zrak nesmírně mění. V této době může naprosto běžně k přechodům od normálního vidění k dalekozrakosti, pak k astigmatismu a zpátky k normálnímu vidění. Teprve až po 6 měsících nebo až kolem roku se zrak více méně ustálí v tom, co nazýváme normální vidění.

Od čtyř do šesti let, tedy těsně před tím, než jdou do školy, děti při přirozeném vývoji většinou vidí normálně. Po prvních letech školní docházky se začnou objevovat tendence k dalekozrakosti a s každým rokem se o něco zvyšují. Tendence ke krátkozrakosti se pak objevují okolo věku 10 až 12 let a zvyšují se, zatímco tendence k dalekozrakosti ustupují.

Bates si také všiml, že u některých dětí docházelo ke změnám od dalekozrakosti v jednom roce, ke krátkozrakosti v dalším, potom zpět k dalekozrakosti a pak zase k normálnímu zraku.

Připomínám, že toto jsou výzkumy staré více jak 100 let, kdy doktor Bates viděl jako alarmující to, že v té době bylo asi 6% školních dětí v USA krátkozrakých. V dnešní době je to již 48% a jsou země, kde se toto číslo dostává na hodnoty 62% nebo dokonce 84% (Hong Kong, Taiwan)!

V dnešní době jsou brýle předepisovány mladé i starší generaci bez jakéhokoliv předchozího pokusu odstranit poruchy, o kterých se předpokládá, že je způsobují a zároveň se obecně ví, že brýle samy ve skutečnosti našim očím nepomáhají.
R Brooks Simpkins, New Light on the Eyes, p77, 1958

 
Brýle nejsou nejvhodnější řešení

Dětský zrak se může měnit poměrně rychle a ve velkém rozsahu a proto opravdu nedává žádný smysl zafixovat ho něčím tak statickým, jako jsou brýle. Brýle pouze posilují napětí a tím v průběhu doby zhoršují vidění.

Doktor Bates ve své době garantoval, že je schopný spravit vidění jakémukoliv dítěti mladšímu 16 let, pokud ještě nezačalo nosit brýle. Říkal, že k nápravě běžně může dojít během několika dnů, týdnů nebo měsíců, a vždy nejpozději do roka.
 
Děti jsou schopny zlepšit své vidění rychleji

Protože děti ještě nenosily brýle po mnoho let, neměly dostatek času, aby si vypěstovaly chronický návyk používání zraku v napětí. To jim dává možnost vrátit se snadněji k jasnému uvolněnému vidění. Dokonce i tehdy, když už brýle začaly nosit, mají děti tendenci rychleji se překlenout přes problémy vidění, než jak tomu bývá u dospělých.

Existují miliony dětí školou povinných, které mají problémy s viděním. Dalekozrakost je tak běžná, že se pokládá za normální, že jsou děti dalekozraké a neexistuje žádný způsob prevence. V nižším věku je přibližně 80% dalekozrakých, 10% krátkozrakých a ve vyšších ročnících se tyto trendy vyrovnávají.

Bates říká, že tyto běžné problémy s viděním u dětí podkopávají jejich zdraví a způsobují mrhání penězi daňových poplatníků.  Jsou to velké výdaje a zároveň hendikep v jejich životě. V mnoha případech je to také základ pro jejich přetrvávající pocit neštěstí a trápení se. A i přesto, že v těchto případech by se mohl zrak spravit a novým případům by bylo možné předcházet – a to velmi jednoduchým způsobem.

Původní zdroj článku v aj: Visions of Joy